Zapomenutí skladatelé Šluknovska

Z repertoáru Capella Adjuvantes

KRIDEL, Johann Christoph (1672 – 1733 Rumburk ) Po studiích v Praze a Jičíně žil od 1694 v Rumburku jako varhaník, kantor a skladatel. Byl vedoucím rumburských adjuvantů v kostele sv.Bartoloměje. Učil děti knížete Lichtenštejna a ve své vlastní hudební škole. Capella Adjuvantes uvádí jeho skladby objevené v British museum od svého vzniku. Notový materiál poskytl I.Heinz pražskému souboru historických nástrojů MUSICA FLOREA, který Kridelovu duchovní hudbu pod názvem CONCERT-ARIEN nahrál na CD.

GENAU, Gottfried (1738 – 1789 Šluknov) Po studiích v Praze a Liberci byl šluknovským kantorem, varhaníkem a vedoucím šluknovských adjuvantů. Dochovaly se pouze dvě jeho díla: Hymnus in D a Christus natus.

MILLER, Peter Franz (1745 -1823 Šluknov) Žák a pokračovatel G.Genaua. Ve své době vysoce uznávaný hudebník. Dodnes je v průčelí šluknovského kostela dochovaný pomník na jeho počest. Dochovala se pouze píseň Es ist vollbracht.

RÖSLER, Anton (1785 – 1850 Mikulášovice) V roce 1812 nastoupil v mikulášovickém kostele do funkce varhaníka a druhého učitele (preceptora) na farní škole. Pravidelně hrával na kůrech v sousedních obcích V.Šenov, Vilémov, D.Poustevna a Lobendava, kde se dochovaly autografy jeho skladeb ORGANO SOLO, ARIA in C a MŠE D dur.

SCHUBERT, Joseph (1757 Varnsdorf – 1812 Dresden) Hudební základy získal u otce, v 11 letech odešel do Prahy, tam studoval patrně na jezuitském gymnáziu, kontrapunkt ho učil abbé Fischer, dále se učil hře na klavír. Po studiích v Praze, asi šestnáctiletý, se vrátil do Varnsdorfu a působil tu do svých 21 let. Jako 21letý odešel do Berlína, od 1779 začal působit jako první houslista v Berlíně. Od 1784 žil v Drážďanech, kde byl od 1788 violistou v královské kapele. Schubertova díla vycházela nejprve v Drážďanech, později i v Lipsku. K raným Schubertovým dílům, napsaným ještě doma, lze zařadit jednovětou SINFONII in Dis. Opisy partů byly nalezeny v lobendavském archivu. V Drážďanech se dochoval opis Schubertovy Symfonie C dur op.9, kterou spartoval editor Hans Günter Ottenberg, v roce 1984 ji vydalo nakladatelství Garland v New Yorku. Třináct let po odchodu do penze Schubert zemřel 28.7.1837 jako osmdesátiletý.

PALME, Taddaus (1765 – 1836 Krásná Lípa) Po základních studiích patrně doma nebo v sousedním Rumburku studoval v Praze filozofii a tato studia ukončil roku 1784 jako Magister Matheseos. Od 1785 byl mladý Palme učitelem hudby v Kr.Lípě. Od pražského slepého učitele Josefa Proksche uvedl Palme v Krásné Lípě premiéru Feiergesang in C na slova Josefa Palmeho, místního faráře, který založil na faře v roce 1821 archív duchovní hudby, vzácnou sbírku hudebnin, která se bohužel vcelku nedochovala. Její torzo je uloženo v rumburském muzeu. Některá díla Palmeho jsou dochována v opisech i na jiných kůrech v severních Čechách. Tadeáš Palme zemřel 2.8.1836 a byl pochován v Krásné Lípě. K jeho úmrtí bylo v Krásné Lípě uvedeno Requiem od V.J.Tomáška. Palme napsal ŠKOLNÍ PÍSNĚ LIDOVÉ, které vyšly v roce 1806 v Praze a pro velký úspěch byly znovu vytištěny v letech 1808 a 1837. Z roku 1810 pochází Palmeho REQUIEM in f moll, z roku 1823 je FEYERGESANG in C a in G.

GROH, Josef (1815 Rumburk – 1881 Teplice) Do 1854 působil jako regenschori a varhaník v klášterním kostele sv.Vavřince v Rumburku. Pak odešel do Teplic, kde působil jako varhaník v době kdy tam pobýval R.Wagner. Ve své době byl J. Groh na českých kůrech často hraným autorem chrámové hudby a to i na Moravě. Jsou dochovány četné mše, oratoria, písně a dueta tištěné u známých vydavatelů Rudla a Hoffmanna v Praze.

GROH Alois (1859 – 1940 Rumburk) Vnuk Josefa Groha studoval v Praze, jako regenschori působil také v rumburském kostele sv. Vavřince. Od 1888 byl kapelníkem v Žirardově na polsko-ruských hranicích, kde byla velká textilní filiálka krásnolipské firmy. V roce 1914 se vrátil do Rumburku, vedl sbor a orchestr MGV sv. Cecílie a učil zde hudbě.

SCHÜR, Franz (asi1790 Velký Šenov – 1860 Vilémov) Ve vilémovské škole od roku 1842 až do roku 1881 učil Franz Schür, jenž byl výborným hudebníkem a skladatelem! Je autorem čtyřhlasého sboru LIBERA ME, DOMINE Es dur, nalezeného ve velkošenovském farním archívu.
KÜHNEL, Reinhold Wilhelm (1859 – 1922 Šluknov) V Drážďanech studoval gymnázium. V letech 1878 – 1883 byl učitelem a ředitelem ve St. Křečanech, učil i v Novém Hraběcím a ve Šluknově, kde vedl pěvecký spolek. Od 1890 do 1919 působil v Litoměřicích. Nejznámější skladbou je AVE MARIA, věnované vysvěcení filipovského kostela.

HENNOCH, Heinrich (1875 Rumburk – 1964 Landsberg) Po studiích v Drážďanech se vrátil do rodného města, kterému se v té době říkalo „Paříž severu.“ Od 1898 byl varhaníkem a vedoucím klášterního chrámového sboru sv.Vavřince, později ředitelem kůru v městském kostele sv. Bartoloměje, pro který napsal PANGE LINQUA. V letech 1921-1938 byl vedoucím rumburského hudebního spolku (MGV) a vedl i místní loveckou kapelu. Po 1945 žil v Putbusu, nakonec v Landsbergu, kde 1964 zemřel jako vážený a uznávaný hudebník. Napsal přes 100 většinou chrámových skladeb.

autor příspěvku – Igor Heinz