Kostel sv. Václava

pohled na kostel sv. VáclavaStavbou se jedná o jednolodní barokní kostel. Vystavěn na místě dřívějšího hřbitovního kostela s hrobkou Šlejniců a Mansfeldů, která byla zahrnuta do barokní stavby. Je dílem neznámého italského architekta (snad N. Rossiho) z let 1711 – 1714. Stavbu provedl stavitel z nedaleké Lipové Zachariáš Hoffmann. Věž byla přistavěna až v letech 1715 – 1722. Hlavní oltářní obraz je od Schmidta z Kremsu. Kostel sv. Václava je zmiňován v míšeňských matrikách od roku 1346, tedy od doby, kdy výběžek spravoval Hynek Berka z Dubé. U jeho ohradní zdi je řada empírových náhrobků. Vlastní chrám je kromě četných dřevořezeb vyzdoben sochami ryze českých světců – zemských patronů (což je v německy mluvícím pohraničí pozoruhodné). Kostel je nyní po celkové opravě a opravdu stojí za zhlédnutí.

Stavba kostela je na nynějším místě již asi třetí v pořadí. Původně zde byl hřbitov s kaplí zasvěcenou sv.Václavu s hrobkou Berků z Dubé. Kaple pocházela ze 12. století.

Roku 1634 kostel spolu s městem vyhořel, ale ještě během třicetileté války byl opět obnoven a roku 1669 vysvěcen litoměřickým biskupem. Při dalším požáru města v roce 1710 však kostel opět lehl popelem. Postaven byl i s věží znovu v roce 1711-1722, zřejmě podle plánů dvorního architekta J.L.von Hilddebrandta. Klenbu a její výzdobu zřejmě provedl Ottavio Broggio z Litoměřic.

Objekt kostela je raně barokní a sochy v kostele jsou ve stylu vrcholného baroka od místního rodáka Franze Bienerta a Josefa Kleina, rodáka z České Kamenice. Stavba je jednolodní s temi páry bočních výklenků, v nichž jsou empory. V prostředním jižním výklenku je hlavní vchod a naproti je oltář svaté Barbory, kde se v době vánoční staví dřevěný ručně vyřezávaný betlém.

Hlavní oltář je z konce 18. století. Oltářní stůl je z původního kostela, který vyhořel v roce 1710. Na levé straně od oltáře je socha sv. Ludmily a napravo pak socha sv. Víta. V horní části oltáře je obraz od Jana Jiřího Schmidta “Zavraždění svatého Václava”. Na pravé straně od oltáře je na pilastru socha sv. Prokopa a na levém sv. Vojtěch. Na stěně proti oltářnímu stolu jsou proti sobě dvě zasklené vitríny s figurínami řísmkých mučedníků sv. Innocentia a sv. Innocentie. Jejich ostatky byly do Šluknova přineseny v letech 1674-1723. Na pilířích chrámového oblouku jsou dva protějškové oltáře z 18. století. Pravý oltářík je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému a levý Panně Marii. Na dalším pilíři je kazatelna, která byla vyhotovena podle kazatelny u sv. Klimenta v Praze.

Na kruchtě jsou varhany postavené v letech 1937-1942 známou firmou Schuster a syn ze Žitavy. Tyto varhany jsou stavěny přímo pro kostel svatého Václava ve Šluknově. Jedná se o mistrovské dílo, které vychází z výborné akustiky chrámu. Varhany mají 3 manuály s pedálem, 47 znějících rejstříků a 2980 píšťal.

Na vnější straně jsou vpravo i vlevo od hlavního vchodu ve zdi zazděny dva historické kamenné náhrobky. U samotného vchodu jsou pak osazeny sochy mučedníků- sv. Jana a sv. Pavla.

V parčíku na severní straně kostela jsou umístěny sochy tří českých světců, které byly původně umístěny na frekventovaných místech ve městě, kde trpěly vlivem škodlivin a otřesům od automobilové dopravy. Uprostřed stojí svatý Jan Nepomucký a po stranách jsou sochy svatého Vojtěcha a svatého Prokopa. V zahrádce před farou je socha patrona kostela svatého Václava.

Něklik fotografií z minulosti :